Niterní bouřka..

11. února 2012 v 23:45
Déšť pocitů, kroupy emocí, vichřice zmatku..
 

Jsi vinen..

17. ledna 2012 v 19:37
.. za poslední zbytky mé nevinnosti.

Když..

6. listopadu 2011 v 17:32
Když vzdálenost od Vášně do Lásky je 314 km (02:58 hod).
Když vzdát se Tě je tou nejkrutější formou duševní sebevraždy.
Když celej svět je padlej na hlavu, úplně naruby..
 


Ego.

30. října 2011 v 17:11
Každý jsme v očích druhých jen pouhými ostatními.

Ticho, co přehluší celej okolní svět?

19. září 2011 v 21:22
Chci ještě jednou slyšet to Tvý ticho..

Mám ráda Tvoji Prahu.

5. dubna 2011 v 17:02
Objetí a polibek do vlasů, snad ze zvyku.
"Ahoj."
"Jasně, já vím.."
Už se neohlédnout, jen nastoupit do autobusu.
Dívat na sebe navzájem skrze sklo. Pocit, jako bych Tě snad viděla naposled.
A slzy, až odejdeš.
Chvění.
"Něco ke čtení?"
"Ne, děkuju." A další záchvěv plný slz.

Jsem už dost velká?

2. března 2011 v 16:51
Večer patnáctých narozenin jsem namísto oslavy probrečela, protože jsem nechtěla být velká. Nechtěla jsem překročit nějaký hloupý mezník života. Už to byla iluze. Ten krok, kdy člověk dospěje, se nestane jen kvůli tomu, že je vám patnáct, nebo osmnáct.

A přesto. Iluze člověk nikdy úplně neztratí.
(A já možná zase budu ani ne za rok fňukat, že už nikdy nebudu dítě. I když vím..)

Tak si Tě hlídám.

20. února 2011 v 16:03
Sans Toi, les émotions d'aujourd'hui me seraient que la peau morte des émotions d'autrefois.
(Bez Tebe by mé dnešní city byly jen skořápkou citů dávných.)

Amélie..

16. února 2011 v 22:11
.. z Montmartru.

Have a good tea time.

20. ledna 2011 v 22:27
Učíme se denně umírat.


*
Vesmír dál vskrytu pracuje v náš prospěch?

Kam dál